Stáž v Kostnici

Když už jsme půl roku v Německu, byla by škoda se trochu nenaučit/nepřiučit místní jazyk. A tak jsme s Helenkou využili nabídku univerzitního Welcome centra a zapsali se do kurzů němčiny. Kolegové v kanceláři se mě sice divili, proč to dělám, když němčinu k ničemu nepotřebuju, ale mě by přišlo škoda nechat si tuto příležitost ujít, když už to máme naservírované až pod nos. Hned na začátku jsem udělal dvě zkušenosti: 1) Znalost číslovek, brněnského hantecu a schopnost logicky uvažovat stačí na to, aby se člověk dostal v online testech na level A1.2. 2) Znalost číslovek, brněnského hantecu a schopnost logicky uvažovat nestačí na to, aby se člověk ve skupině A1.2 chytal. Zpočátku jsem to bral jako výzvu: Je přece lepší se chybějící znalosti doučit, než se nudit ve slabší skupině. Jenomže Frau Lehrerin se štítila angličtiny, slovíčka, kterým jsme nerozuměli, se nám snažila vysvětlit německy, čemuž jsme stále moc nerozuměli. Pořád samý dativ a akuzativ a ty členy a předložky už ...

Kostnice je ráj cyklistů. Město je přitom bez problémů průjezdné i autem. Tento příspěvek popisuje vychytávky, které v Kostnici mají, aby skloubili různé způsoby dopravy k maximální spokojenosti všech zůčastněných. Okolí Bodamského jezera k cyklovýletům přímo vybízí, takže je protkané cyklostezkami křížem krážem. Nicméně kolo tu není bráno pouze jako prostředek výletům, je to standardní dopravní prostředek k cestám do práce, do města, za kulturou, prostě kamkoliv. A tomu odpovídá i infrastruktura. Na kole se všude pohodlně nejen dostanete, ale většinou ho máte i kde zaparkovat. Takže se na kole nebojíme jezdit ani s dětmi. Na kole tu jezdí samozřejmě i pošťáci, kteří k tomu mají kola speciálně upravená. A když chcete někam dostat loď, tak ji samozřejmě zapřáhnete za kolo A kdyby někdo chtěl pochybovat o tom, jaký je nejčastější způsob dopravy dětí do univerzitní školky... A stejně tak na nádraží: Přístup k cyklistické dopravě ilustruju na jednom příkladě. ...