Stáž v Kostnici

A je to tu. Půlrok se s půlrokem sešel a moje vědeckovýzkumná stáž v Kostnici je u konce. Je tedy na čase tento blog nějak uzavřít. Protože mé angažmá na mobilitním projektu formálně skončilo až   v polovině září, bylo potřeba, abych minulý týden strávil v Kostnici. Ano, bylo to trochu absurdní, protože jsem tam seděl v prázdném kanclu a s kolegy, kteří zůstali ve Wuppertalu, jsem si mailoval a Skypoval. Ale ani jsem se nepokoušel to nějak řešit, protože mi bylo jasné, že by to prostě nešlo administrativně zprocesovat. Formální podmínky projektu prostě nepočítají s tím, že se výzkumný tým v průběhu stáže přesune jinam, a že navíc toto jinam se stane dočasným bydlištěm stážisty. Ale aspoň mám to loučení s Kostnicí postupné. Naposledy jsem si zaplaval v Rýnu a párkrát si zaběhal po břehu jezera. Hlavně ranní běh byl super: Každý den jsem si užíval výhledy z menzy, a samozřejmě k poslední večeři n...

Děti migrantů, které Angela umístila k Bodamskému jezeru, z něj po nocích vylévají vodu. A neziskovky jim pomáhají! Na lodích je vozí do Švýcarska a Rakouska, aby mohli vodu vylévat i tam. A radnice nečinně přihlíží, jak na březích přibývají záhadné roury odvádějící vodu z jezera někam pryč. Normálně píšu články pro Aeronet nebo Parlamentní listy , které, jak známo, šíří pravdu . Jenomže problém je v tom, že na tyto servery sluníčkář nevleze jak je rok dlouhý, označuje je jako konspirační, dezinformační a podobně a tudíž se tuto pravdu nedozví. A tak nezbývá, než infiltrovat sluníčkářský servery, blogy a facebookový profily a šířit pravdu tam. Tentokrát si povíme o tom, co trápí německou Kostnici. Bývalo to krásné město s bohatou historií. Svoji slávu si získalo v patnáctém století v době Koncilu . Mimochodem to tehdy moc dobře vyřešili. Víte, kdo byl Havlův největší vzor? Masaryk. A víte, kdo Masarykův? Hus . Jenomže ho upálili pozd...